Senzorická integrace

Při terapii Senzorické Integrace jde především o správné zpracování smyslů na úrovni mozku. Veškeré podněty, která k nám při každodenních činnostech během dne přicházejí, se mohou špatně zpracovávat, a proto na ně není dítě schopno adekvátně reagovat. Projevy neadekvátní reakce při špatném zpracování podnětů mohou být různé, např. hyperaktivita a nedostatek pozornosti, sociální problémy a chování, opožděný vývoj řeči a jazyka, nízký svalový tonus a deficity v koordinaci, problémy s učením, dyspraxie a mnohé další.

Zakladatelkou Senzorické Integrace je A. Jean. Ayres (* 1920 † 1988), která definovala Senzorickou Integraci takto: „Jedná se o zorganizování smyslových informací za účelem jejich použití.“ (Ayres, 1979). „ Senzorická integrace je neurologický proces, který organizuje smyslové vstupy z našeho těla a okolí a umožňuje nám používat naše tělo efektivně v interakcích s prostředím.“ (Ayres, 1985).

Tento přístup v terapii je vhodný především pro děti s poruchou autistického spektra, ADHD, se specifickými poruchami učení, ale také pro děti s kombinovanými vadami a mnohé další.

Porucha senzorického zpracování je komplexní neurologická porucha, která postihuje přibližně 5% – 17% populace. Ačkoliv tato porucha do značné míry ovlivňuje sociální fungování a včasná diagnostika a léčba je zásadní, zpravidla se stává, že senzorická porucha není správně diagnostikována a její negativní dopad na člověka je značný. V důsledku špatného smyslového zpracování mohou jednotlivci s poruchou senzorického zpracování nadměrně reagovat či podhodnocovat podměty. Nervovému systému takového jedince bychom měli umožnit účinněji zpracovávat a reagovat na smyslové informace.